27. neděle v mezidobí (B)

Neděle 6. října 2024
Mk 10,2-16

„Tu přišli farizeové a zkoušeli ho: ptali se ho, je-li muži dovoleno propustit manželku. Odpověděl jim: ‚Co vám ustanovil Mojžíš?‘ Řekli: ‚Mojžíš dovolil napsat rozlukový lístek a propustit.‘ Ježíš jim řekl: ‚Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto ustanovení. Od počátku stvoření »Bůh učinil člověka jako muže a ženu; proto opustí muž svého otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo«; takže již nejsou dva, ale jeden. A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!‘“
(Mk 10,2-9)

Když se Ježíš ubíral se svými učedníky do Jeruzaléma, přistoupili k němu farizeové, aby ho zkoušeli ve velmi důležitém a stále aktuálním tématu: manželství.

Zkoumat tento dialog ve světle statistik o rostoucím procentu rozvodů v křesťanském světě člověka přinejmenším zarazí. Ježíš vysvětluje, že to, co bylo dovoleno prostřednictvím Mojžíše, není to, co měl Bůh na mysli v původním plánu stvoření, ale je to ústupek odpovídající tvrdosti srdce. V Božím plánu „opustí muž svého otce i matku a PŘIPOJÍ SE k své manželce, a budou ti dva jedno tělo“ (Gn 2,24). Je zajímavé, že sloveso použité k vyjádření tohoto připojení v hebrejštině je davák, kořen, z něhož v moderní hebrejštině pochází i slovo dévek, tedy „klih“ [italsky „colla“]! Když byl text Genesis překládán do řečtiny, překladatelé použili sloveso, které zní v italštině velmi povědomě: kolláo nebo kolláomai. Celkem vzato je představa klihu jasná: manžel a manželka se klíží dohromady. Toto je tedy původní plán v mysli Boha Otce; to je manželské přátelství!

Jako všechna přátelství, i to manželské nutně prochází krizí; idylka v určitém okamžiku končí a milovaný či milovaná se stávají obtížnými, až nesnesitelnými… Co potom s tím? Vrátit se k Ježíši a prosit o zázrak proměny vody ve víno, jako se to stalo v Káně Galilejské. Pokud je Božím plánem nerozlučitelnost manželství, pak jsme povoláni růst ve víře a důvěře v Toho, kdo o to žádá. On může a chce mezi manželi obnovit manželské přátelství, může a chce dát znovu rozkvést pocitům typickým pro zasnoubení – i u párů, které už nejsou zrovna mladé.

Pro uplatnění v nějaké profesi se toho lze naučit hodně, ale pro to, abychom byli schopni zrale a zodpovědně milovat, se nikde nevyučuje dostatek.

P. Giuseppe