11. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (B)
Neděle 16. června 2024
Mk 4,26–34
„Ježíš řekl: ‚S Božím královstvím je to tak, jako když člověk zaseje semeno do země; ať spí či bdí, v noci i ve dne, semeno vzchází a roste, on ani neví jak.‘“
(Mk 4,26–27)
Tento jednoduchý Mistrův výrok nám poskytuje představu o síle plynoucí ze samotné podstaty Božího království, které – bez ohledu na naše sledování nebo zasahování – roste. Když se rozhlédneme kolem sebe, zjistíme, že stejný princip platí o životě, s jeho štědrostí a spontánností; vždyť království Boží je královstvím Života. Stačí, jak říká Ježíš, zasít semeno do země a něco vzejde… Ano, protože k tomu, aby něco vzešlo, je potřeba počáteční semeno, bez toho se nezrodí nic. Nicméně v jiné pasáži evangelia Ježíš přirovnává semeno k Božímu slovu. To má vnitřní sílu ve své jednoduchosti, přímosti a srozumitelnosti: Ježíš používá podobenství, tedy příklady, aby evangelijní poselství přiblížil naší realitě. Pravidelné čtení Božího slova, ať už o samotě, nebo v kruhu rodinném, nám dává stále větší povědomí o Pánových příslibech pro nás a předává nám semeno mentality Božího království. A tak – kousek po kousku, spontánně – získáváme kritéria úsudku podle evangelia, která bourají konstrukce světského smýšlení.
Nestačí tedy slyšet evangelium jednou týdně; vyplatí se číst úryvek z Písma každý den, abychom v sobě nechali působit spontánnost Království. Připomeňme si, co řekl Ježíš: „Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.“ (Mt 4,4)
P. Giuseppe
