Jaká je minulost tohoto místa, kam nás Pán zasadil? První významnou skutečností je pro nás fakt, že město Chemnitz vzniklo v roce 1136 založením benediktinského kláštera. V průběhu historie bylo vícekrát zmítáno událostmi, které se nesmazatelně podepsaly na jeho vývoji. Stojí za to si některé z nich připomenout, abychom pochopili současnou situaci, která také ovlivňuje naši přítomnost na tomto místě. V roce 1517 začala reformace, která vedla saský region k tomu, že v roce 1539 přijal evangelické luteránské vyznání. Luteránství se pak stává oficiálním náboženstvím regionu a v důsledku toho jsou členové klášterů, a dokonce i samotní katolíci vyhnáni.
Rok 1799 je poznamenán dalším důležitým okamžikem. Nacházíme se vlastně v éře industrializace a město Chemnitz dosahuje vrcholu své slávy natolik, že se mu říká Manchester Saska. S tímto vývojem souvisí i další důležitá skutečnost: město potřebovalo dělníky a ti přicházeli převážně z Itálie a jako katolíci se stali příčinou návratu katolické církve do města. V letech před druhou světovou válkou byl Chemnitz jedním z nejdůležitějších měst v Německu: jen si představte, že v roce 1930 město vzkvétalo po všech stránkách a mělo 361 000 obyvatel. Bohužel tato nádhera ustala v noci 5. března 1945, kdy bylo město spojenci srovnáno se zemí. Na konci války začíná nová bolestivá etapa charakterizovaná snahou vymazat uplynulou historii jinou ideologií: komunismem, s nímž úzce souvisí ateismus. Na podporu této nové identity byl 10. května 1953 změněn název samotného města: od nynějška už to nebude Chemnitz [Saská Kamenice], ale Karl-Marx-Stadt [Město Karla Marxe], protože je městem dělníků. Tento nový model vedl lidi k tomu, že žili ve stavu hluboké vnitřní neutěšenosti, dezorientace a nedůvěry. Přestože od pádu zdi a nástupu demokracie (k němuž došlo 9. listopadu 1989) uplynulo již 35 let, stále vnímáme, jak je město poznamenáno rozdělením a nedůvěrou. V Chemnitzu je dnes 30% křesťanů různých denominací, zatímco všichni ostatní obyvatelé stále čekají na nový život v Kristu.
Právě do tohoto města, trpícího svými hlubokými vnitřními ranami, dovedl Pán v roce 2014 Koinonii Jan Křtitel, aby připravila cestu novému lidu proměněnému radostnou zvěstí. Naše práce je „nimravá“, musíme jednat velmi opatrně: není neobvyklé si uvědomovat, že procházíme stále velmi obtížným terénem. Snažíme se proto trpělivě tkát vztahy důvěry a přátelství a pomáhat tak tomuto lidu pomalu se otevírat Pánu. V této pastorační práci je pro nás velmi důležitým prvkem silný ekumenismus, který pomáhá křesťanům různých denominací být vzájemným povzbuzením a znamením jednoty a naděje.
Co můžeme říci po deseti letech přítomnosti na tomto místě? Ještě nevidíme zástupy, ale spatřujeme první ovoce: první povolání k panenství pro království nebeské – naše sestra Marie, která během slavení tohoto výročí složila první závazky; první členové z Chemnitzu; pár, který se navždy zavázal v Koinonii; stejně jako stříbrná svatba páru z Hamburku. To vše bylo důvodem k oslavě věrnosti Pána. Navíc vidíme otevřená srdce: lidé nás žádají, abychom se modlili za jejich potřeby, i když sami nemají přímý vztah s Bohem, protože často nejsou ani pokřtěni. Jsme zde, abychom svými životy ukazovali na Ježíše – Cestu, Pravdu a Život, jediného, který se může stát novým a bezpečným základem pro novou generaci, která již nahlíží do budoucnosti plné naděje.
Irena Kaschura
