3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ

Neděle 14. dubna 2024
L 24,35–48

„Řekl jim: ‚Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých; v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem.‘“
(L 24,46–47)

Kdybychom měli jedním slovem vyjádřit dar, kterým nás Ježíš obdarovává, mohli bychom vskutku říci: odpuštění! Toto poselství spásy a radosti se šíří „počínajíc Jeruzalémem“. Není to jen město, je to svatyně, je to samotný oltář, kde byl obětován a po třech dnech vzkříšen Syn Boží.

Abychom hlouběji porozuměli tajemství Jeruzaléma, musíme ho dát do souvislosti s dalším symbolickým městem: Babylónem. Pro Bibli to nejsou jen dvě města, ale dva teologické pojmy a dva protichůdné světy, v dualismu, který potrvá, dokud jedno z nich nezmizí. Slovo Babylón pochází z hebrejského babel, a abychom mu porozuměli, musíme se vrátit do doby, kdy si lidé řekli: „Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno.“ (Gn 11,4) Skrze vysokou věž se chtěli dostat k Bohu, jde tedy o symbol pýchy, nadutosti, zpupnosti… Bůh s tímto záměrem nesouhlasil, a tak je rozehnal a zmátl, čímž jim v dosažení cíle zabránil. Proč? Protože měl ve svém srdci něco jiného, pro lidskou mysl nepředstavitelného, vůli, kterou lze vytušit již v žádosti vznesené vůči Abrahamovi, aby obětoval syna zaslíbení, milovaného Izáka. Podle biblické tradice se tato událost odehrála právě na hoře Mórija (srov. 2Pa 3,1), tedy na místě, kde bude následně postaven chrám a kde bude nakonec obětován Syn Boží: v Jeruzalémě!

Babylón tedy představuje lidstvo, které chce více či méně otevřeně zaujmout místo příslušející Bohu a zachránit se samo: tělo, které se stává Bohem. Jeruzalém je naopak symbolem, který nám připomíná vůli Boha, který chce přebývat v nás, vstupovat do jednotlivostí našeho života, čelit s námi malým i velkým výzvám, které dennodenně vyvstávají. Jeruzalém-Betlém představuje lidstvo, které pokorně očekává spásonosný Boží plán: spásonosný plán Boha: Boha, který se stává tělem, Immanuela.

Kéž v našich srdcích stále více roste jeruzalémská mentalita a kéž se tím, že nás otevírá odpuštění, které z ní plyne, sami staneme průtočištěm odpuštění!

P. Giuseppe