Píše se 12. říjen roku 1492: Kryštof Kolumbus objevuje Nový svět, který bude později pojmenován Amerika. Počínaje rokem 1521 tak začíná období španělské kolonizace Mexika. Mentality, kultury, tradice, kulty a náboženství se střetávají. Náboženské symboly, sochy Mexičanů a oběti jsou považovány za pohanské modly a začíná kampaň christianizace, trvající mnoho let.
Asi deset let po conquistě (fázi dobývání) měli misionáři malý úspěch v evangelizaci a přeměně nových zemí, dokud v roce 1531 nebylo dílo evangelizace domorodých lidí požehnáno zjevením Panny Marie indiánu Juanu Diegovi na kopci Tepeyac.
Paní ho vyzve, aby šel za biskupem a sdělil mu, že je jejím přáním vystavět kostel; biskup mu však neuvěří. Pak se ale 12. prosince Maria vydá za Juanem Diegem, který hledá kněze, který by mu pomohl s jeho vážně nemocným strýcem, a řekne mu: „Což tu nejsem já, tvoje matka?“ A ujistí ho, že jeho strýc nezemře. Mladý Juan Diego žádá Marii, aby mu dala znamení, aby biskup uvěřil. Vyzve tedy Juana Diega, aby vystoupil na horu a natrhal květiny. On tak učiní a vrátí se k Matce, a ta květiny vezme a vloží je do pláště Juana Diega. Ten běží k biskupovi, otevře jej před ním a tu se na plášti objeví „namalovaný“ obraz Panny Marie. Biskup a přítomní s dojetím pokleknou a prosí o odpuštění, že neuvěřili.
Tímto zjevením přinesla Panna Maria usmíření mezi domorodce a Španěly prostřednictvím symbolů objevivších se na plášti. Obě kultury tak mohly přijmout poselství, že křesťanská víra není vlastnictvím nikoho, ale darem lásky pro všechny. Rysy Mariiny tváře nejsou evropské ani indiánské; Maria zde má spíše podobu míšenky, znázorňující jak původní, tak i budoucí civilizaci, indiánské křesťanství, zrozené z rasové integrace mezi Španěly a Indiány.
Je to poslední dějství tohoto dlouhého a sugestivního příběhu: Marie je v centru univerzálních dějin a na počátku dějin Nového světa. Vždy by byla ochotna dát všechnu svou lásku, soucit, pomoc a ochranu obyvatelům této země a všem, kteří ji milují. Guadalupská Panna Maria se prezentuje jako Ta, která chce všechny, Indiány i Španěly, přijmout se stejnou mateřskou láskou.
Přijmout Matku Boží bude tedy znamenat i přijetí domorodého lidu: nový chrám pomůže obnovit důstojnost utlačovaných. Maria, misionářka Dobré zprávy, proměňuje realitu, aby utvářela nový lid a novou rodinu.
Po fázi dobývání, které přineslo utrpení, rozdělení a odpor, se Guadalupská Panna Maria na kopci Tepeyac nakonec stane znamením setkání dvou světů, které byly až dosud v dramatickém kontrastu.
Během sedmi let po zjeveních se obrátilo osm milionů domorodců, průměrně kolem tří tisíc lidí denně, což nám připomíná Petrovo kázání.
Pius X. prohlásil Matku Boží Guadalupskou za patronku celé Latinské Ameriky, Pius XI. pak celé Ameriky; Pius XII. jí říkal císařovna Ameriky a Jan XXIII. nebeská misionářka Nového světa a Matka Ameriky. A my, Koinonia, se na ni obracíme jako na Marii, Hvězdu evangelizace.
Virginia De Nardi
