Všem bratřím a sestrám
Koinonie Jan Křtitel
Kristus vstal z mrtvých!
Milé sestry a milí bratři,
uplynul rok od začátku pandemie a restrikcí, s nimiž se více či méně všichni stále ještě konfrontujeme. Mnoho věcí se změnilo ve způsobu života a především v našem stylu prožívání vzájemných vztahů, které se vyznačují vřelým přijetím – políbením, objetím a stiskem ruky. Nakolik může být tento čas dlouhý, jednou skončí a dříve či později, nerovnoměrně a pomalu, ale jistě se vrátíme k tomu, čemu říkáme „normalita“. Nesmiřme se s odloučením a nenechejme se oklamat tím, že je třeba změnit přístup či styl života, ale – jen co to okolnosti umožní – buďme připraveni navrátit se k našemu typicky koinonickému životu.
Vstupme tedy do této „postní příležitosti“, která nás připravuje na velikonoční svátky, a setřesme ze sebe strachy, zahořklost, uzavřenost, soudy a všechno to, co zapáchá nedůvěrou. Učiňme tak s pevnou vůlí znovu vzkřísit a oživit naše vztahy, obzvlášť vztah s Ježíšem, který je Pánem života.
Vztah s Ježíšem je tradičně nazýván „modlitba“ a v Janu Křtiteli máme nejen velký příklad člověka modlitby, ale také učitele, který dokáže v srdci samotných Ježíšových učedníků vzbudit jisté pnutí k napodobování: „Pane, nauč nás modlit se, jako tomu učil své učedníky i Jan“ (Lk 11,1).
I když je toto téma široce probíráno, není vůbec zbytečné ho znovu uchopit, nakolik je v duchovním životě zásadní dosáhnout návyku modlit se, totiž získaného a upevněného návyku; a když ho dosáhneme, zakoušíme jistojistě nepohodu, pokud jsme v průběhu dne nestrávili stanovený čas s Ježíšem. S ohledem na tento cíl jsme si všichni vědomi toho, že nástrah je mnoho a ďábel dělá všechno pro to, aby nás od Milovaného odloučil.
I dnes s námi Ježíš obnovuje svoje přátelství slovy: „Už vás nenazývám služebníky, ale přáteli“ (srov. Jan 15,15). Služebníka charakterizuje spíše sloveso „dělat“, zatímco přítele sloveso „být“. A jestli v tomto bytí je třeba něco dělat, pak je to milovat, přičemž modlitba je nejvyšším výrazem lásky, protože znamená „být s Přítelem“.
Ať už se nám to líbí, nebo ne, budoucnost Koinonie závisí na věrnosti všech a každého, a naše věrnost závisí na naší modlitbě!
Jan Křtitel je rovněž koinonická postava, protože nejenomže žije v komunitě, ale káže všem o základním principu společného života, jímž je sdílení: „Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak“ (Lk 3,11).
Tento verš obsahuje DNA, genetickou stopu každého koinonického života. Církev popsaná ve Skutcích apoštolů není jeruzalémskou archeologií, ale ikonou, exemplárním obrazem, s nímž je křesťanská komunita povolaná se v průběhu dějin poměřovat. To, co v něm září, je sdílení chtěné a podnícené Duchem svatým, vládnoucím v srdcích věřících tak, že je pudí k tomu, aby budovali vztahy, kde nikdo není v nouzi a všichni mají to, co potřebují. Ekonomická krize zapříčiněná a zhoršená pandemií, jež postihla mnohé z našich rodin a která bude pokračovat i poté, co se dostaneme z kritické zdravotní situace, nás nabádá, abychom byli solidární s bratřími a s komunitami. My skutečně jsme jedna velká rodina, žijící na pěti kontinentech, tzn. i v zemích s menšími ekonomickými zdroji ve srovnání s ostatními, ale tím nám není znemožněno se sdílet o jiné typy bohatství, kterého se možná nedostává zemím oplývajícím nadbytkem. Jsem si jistý tím, že všichni v tomto čase, tedy jednotlivci, manželé či komunity, budeme mít možnost „cvičit se v solidaritě“, ať už to bude malý či velký projev solidarity: důležité je, aby to bylo ve svobodě, v radosti a lásce.
Milovaní, spolu s otcem zakladatelem Vás žádám, abyste intenzivně a konkrétně prožívali modlitbu spolu se sdílením, a zdrželi se po těchto čtyřicet dní jakéhokoli alkoholického nápoje podle příkladu Jana Křtitele: „Víno a opojný nápoj nebude pít, bude naplněn Duchem svatým“ (Lk 1,15).
Postní doba je příhodným okamžikem k obnovení našeho přátelství s Pánem a s komunitou, jakož i k tomu, abychom se nechali přetvářet a spojovat jako kamínky povolané k vytvoření velké mozaiky Koinonie Jan Křtitel.
Ať nám Pán žehná a udělí nám radost typickou pro Vzkříšení!
Tiberias, 16. února 2021
P. Giuseppe De Nardi
generální pastýř
